Sociálně terapeutické dílny [STD] jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, kteří ze stejného důvodu nemohou pracovat na otevřeném ani chráněném trhu práce.
Základní informace
Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora a zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Jde tedy o poskytování sociální služby, která je pro klienta bezplatná – a jelikož se jedná o službu, nemá klient za svoji činnost v těchto dílnách nárok na mzdu.
Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti
- podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností;
- nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění;
- nácvik a upevňování motorických, psychických, sociálních a pracovních schopností a dovedností,
- pomoc při obnovení, upevnění nebo zprostředkování kontaktu s přirozeným sociálním prostředím.
Služba je poskytována podle
§ 67 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.
Popis
Služby STD lze zařadit pod širší pojem komprehenzivní (ucelené) rehabilitace, která se člení na základní druhy: léčebná, pedagogická, pracovní a sociální. Velmi často jsou klienty služeb STD osoby s kombinovaným a trvalým postižením, vůči kterým služba uplatňuje prvky jak léčebné a pracovní, tak i prvky sociální rehabilitace. V rámci léčebné rehabilitace jsou v STD využívány prostředky ergoterapie, zaměřené především na omezení ekonomických a sociálních důsledků, které jsou spojené s postižením. Pracovní činnosti jsou zde hlavně nástrojem k zajištění sociálního začlenění klientů a naplnění jejich potřeby seberealizace.
Práce a potřeba seberealizace představují základní lidské potřeby, při jejichž nenaplnění dochází k frustraci a pocitům méněcennosti. Z tohoto pohledu tak služby STD spadají do rehabilitace sociální. Hlavním cílem je co největší samostatnost a nezávislost, integrace a případně i nalezení budoucího pracovního uplatnění, které bude odpovídat a vyhovovat člověku s postižením. V tomto pojetí je tak kladen důraz na nácvik sebeobsluhy a vedení domácnosti, nácvik sociálních dovedností a komunikace, nácvik prostorové orientace a samostatného pohybu u osob s poruchou orientace či nácvik používání kompenzačních pomůcek.
STD směřují ve své vrcholné fázi k rehabilitaci pracovní. Tato fáze navazuje na výsledky léčebné a sociální složky ucelené rehabilitace. Složka pracovní rehabilitace usiluje o rozvoj specifických vědomostí, schopností, dovedností a návyků potřebných ke zvolené profesi. Jejím hlavním cílem je navrátit osobu se změněnou pracovní schopností do pracovního procesu. U osob s postižením se pracovní rehabilitace zaměřuje na pracovní uplatnění, zařazení do pracovního prostředí a rozvoj osobnosti.
Sociální služby mají v nejobecnějším měřítku dva základní úkoly: podporovat sociální začlenění a preventivně působit proti sociálnímu vyloučení. V systému sociálních služeb se tedy jedná o služby sociální péče a služby sociální prevence. Péčí se rozumí aktivity provozované druhou osobou s cílem vyřešit problémy života, které není handicapovaný schopen řešit sám. Vztahuje se tak k činnostem s nízkým aktivním podílem handicapovaného. Naopak služby sociální prevence otevírají pro handicapovaného možnosti seberealizace. STD se řadí mezi služby sociální prevence. Jejich obecným úkolem je zabraňovat sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy kvůli svému handicapu.